Poslední snímek Elia Petriho je hořce reflexivní moralitou s prvky černého humoru o bezejmenném zaměstnanci televizní stanice (Giancarlo Giannini), prostřednictvím jehož paranoidních neuróz režisér s melancholií a úsměvně sarkastickým způsobem zpracovává vlastní deziluzi a skličující pesimismus při pohledu na konzumismem prolezlou společnost.