Kongres tančí - v režii Erika Charella, s hudbou Wernera Richarda Heymanna - byl prvním velikým úspěchem německé kinematografie po příchodu zvukového filmu. Jedná se o film z roku 1931 s označením - hudební. V tomto případě byly natočeny tři verze – německá, anglická a francouzská, a podíleli se na nich nejen angličtí a němečtí, ale i francouzští herci.

Děj filmu se odehrává během vídeňské konference v roce 1815. Vídeň je v té době nejdůležitějším místem, kde se setkávají mocní z celé Evropy, aby se jednalo o konečném míru. Mladá, krásná rukavičkářka Christel Weinzingerová (Lilian Harwey) odnáší zakázku - rukavičky a kyticí na adresu rakouské šlechtičny. Setkává se náhodou s ruským carem Alexandrem, který vystupuje inkognito, a do krásné rukavičkářky se zamiluje. Toho chce zneužít kníže Metternich k diskreditaci cara, a také proto, že by sám rád dívku získal. Christel by Alexander rád vzal s sebou, ale náhle přichází poplašná zpráva, že Napoleon Bonaparte uprchl z Elby, vylodil se a se svými věrnými pochoduje na Paříž. Konference končí a všichni monarchové rychle odjíždějí, aby se postavili další hrozbě války. Smutná a nešťastná Christel zůstává a útěchu jí přináší a dává věrný Pepi.