Otec patnáctiletého Jurreho všechno zapomíná. Když jde do kuchyně pro chleba, přinese džus. Trpí totiž Alzheimerovou nemocí. Jurre ví, že se jeho stav už nikdy nezlepší a že nakonec zmizí z tátovy paměti i on sám. „Ukusuje to kousky vašich vzpomínek. Je to, jako když na klávesnici zmáčknete tlačítko delete,“ říká. Teď na to ale nechce myslet. Chce si s tátou užít společné chvíle a dělat jen zábavné věci. Citlivě natočený snímek ukazuje nejen to, jak se teenager vyrovnává s vážnou nemocí svého rodiče, ale především Jurreho odvahu čelit nepřízni osudu a lásku, kterou cítí ke svému otci. „Věci, které dřív dělal on pro mě, musím dělat teď já pro něj. Ale to je přece logický,“ vysvětluje.