Krátký film o newyorském rychlíku, pětiminutové mistrovské dílo, byl inspirován skladbou Duka Ellingtona Daybreak Express. „Chtěl jsem natočit film o tom špinavém, hlučném vlaku a jeho cestujících, který by vypadal krásně jako obrazy New Yorku od Johna Sloana, a to tak, aby se k tomu hodila jedna z mých oblíbených skladeb od Duka Ellingtona, Daybreak Express. Natáčení mi trvalo tři dny a celý film pak trčel ve skříni dalších pár let, než jsem se naučil střihat a než jsem udělal kopii, která by se dala promítat.

V Paříži jsem ji vzal do jednoho kina, jestli by ji tam nepromítli. Čirou náhodou to pustili před komedií s Alecem Guinessem The Horse’s Mouth, která tam pak běžela téměř rok. Měl jsem doma docela slušnou kolekci jazzových desek a domníval jsem se, že jsem našel cestu, jak proniknout do filmového byznysu prostřednictvím hudebních filmů. Nastartovalo mě to, ale už nikdy jsem nedokázal natočit podobný film jako Ranní expres.“ D. A. Pennebaker.