Každý z dílů cyklu se odehrává východněji než ten předchozí: od amerického Idaha se tak ve finále dostáváme do Budapešti. Barney využil romantických staveb z konce 19. století – opery, secesních lázní a mostu Lánchíd přes Dunaj. Film má formu lyrické opery a zdobí ho přítomnost Ursuly Andressové, švédské hvězdy proslulé účastí v první bondovce Dr. No, v postavě Královny. Barney ztvárňuje zbylé tři ústřední bytosti: operní Divu, Kouzelníka a Obra. Zatímco Kouzelník přijíždí do města na koni, Královna se sloužícími stoupá po schodech Maďarské státní opery. Usedá na trůn obklopený holuby. Svým trůnem Královna vidí do termálních lázní, kde dojde k symbolickému finále pentalogie.

Vnitřní vývoj (který je, jak víme, hlavním motivem cyklu) dospěje od prvotní rovnováhy ke konečnému poklesu: přichází Obr, jehož šourek spojí víly stuhami s ptačím hejnem. V teplých vodách lázní se uvolní sval kremaster a varlata tak poklesnou. I další linie zrcadlí motiv sestupu: Diva padá shůry na operní jeviště, Kouzelník klesá na dno řeky do květinového lože. Královna s árií na rtech je připravena následovat ho ve smrti. Kruhy na vodě napovídají, že i po zmizelých tu zůstává věčná ozvěna. Žádné jednoznačné vyznění však od Cremasteru očekávat nelze.