Člověk ze Sputniku
- Typ:
- film
- Žánr:
- komedie
- Délka:
- 98 min
- Země:
- Brazilie, 1959
Upravit profil
Do kurníku chudých manželů spadne sovětský satelit. Ti si myslí, že na tom vydělají a vydají se do luxusního hotelu do Ria. Mezitím američtí a ruští agenti se už dohadují o kořisti. Ani Francouzi nechtějí zůstat pozadu a vysílají zbraň rychlého...
Popis
Do kurníku chudých manželů spadne sovětský satelit. Ti si myslí, že na tom vydělají a vydají se do luxusního hotelu do Ria. Mezitím američtí a ruští agenti se už dohadují o kořisti. Ani Francouzi nechtějí zůstat pozadu a vysílají zbraň rychlého nasazení: Brigitte Bardotovou. Jeden z nejpopulárnějších brazilských snímků padesátých let.
Žánr parodie se objevuje již v brazilském divadle XIX. století. Následně se z něho stává lidový žánr par excellence. Ten rychle přebírá i kinematografie, kde se mu říká chanchada (neznáme přesný původ slova, ale pravděpodobně pochází z Argentiny, kde označovalo prasárny a pak krátké divadelní kusy složené pouze z co nebláznivějších humorných výstupů). Jde tedy o crazy komedie (až parodie), které se rozvíjejí především od třicátých do padesátých let minulého století. V sedmdesátých a osmdesátých letech bývají doplňovány o erotické scény (tehdy se nazývají pornochanchadas). Období vlády tohoto žánru trvalo minimálně celých šedesát let (1900-1960) – od prvních projevů až po závěrečné neúspěchy. Řada scén nebo replik zlidověla a stala se všeobecně známými. Například balkónová scéna z Romea a Julie (Romea hrál slavný Oscarito a Julii černošský herec vystupující pod pseudonymem Velký Otelo) či Oscarito imitující Elvise Presleyho nebo právě Norma Benguelová v roli Brigitte Bardotové ve filmu Muž ze Sputniku. Tento specificky brazilský žánr neměl obdoby v žádné jiné latinskoamerické zemi. Dosáhl nečekané popularity a bez problémů vydělával producentům peníze. Návštěvníci letošní Letní filmové školy budou mít unikátní možnost porovnat artistní ceněnou tvorbu s těmito žánrovými filmy, jejichž prioritní ambicí bylo pobavit a vydělat. Uvedeny budou ještě dvě přímé parodie na hollywoodské velkoprodukce: Zabít nebo utéct a Ani Samson ani Dalila. O oblibě tohoto typu zábavy svědčí i pozdější parodie Spielbergových Čelistí. Popisovaný fenomén je v Brazílii chápan většinou tak, že jde o záměrnou přeměnu čistého žánru v jeho vulgárnější variantu. K úspěchu těchto snímků přispívalo, že šlo o výsměch americkým produkcím, a symbolizovaly tak mocného agresora, jenž v té době ovládal téměř celý kontinent. Jedním z největších a nejslavnějších producentů byla společnost Atlândida (její současný ředitel by měl být hostem LFŠ). Zastavme se u herce Oscarita (1906-1970), nejslavnějšího a nejpopulárnějšího brazilského komika všech dob. Začínal u cirkusu. Bob Hope mu nabídl práci v Hollywoodu, kterou odmítl, protože mu připadala příliš nejistá. Je znám hlavně z nerozlučné dvojice Otelo – Grande Otelo. Černošský komik „Velký Otelo“ okouzlil svým humorem i Orsona Wellse, který ho chtěl proslavit ve filmu It´s all true (kdyby ho v roce 1942 dokončil). Oba je budou moci diváci letošní LFŠ ocenit ve westernové parodii Zabít nebo utéct (1954), kde excelují po brazilsku.
Žánr parodie se objevuje již v brazilském divadle XIX. století. Následně se z něho stává lidový žánr par excellence. Ten rychle přebírá i kinematografie, kde se mu říká chanchada (neznáme přesný původ slova, ale pravděpodobně pochází z Argentiny, kde označovalo prasárny a pak krátké divadelní kusy složené pouze z co nebláznivějších humorných výstupů). Jde tedy o crazy komedie (až parodie), které se rozvíjejí především od třicátých do padesátých let minulého století. V sedmdesátých a osmdesátých letech bývají doplňovány o erotické scény (tehdy se nazývají pornochanchadas). Období vlády tohoto žánru trvalo minimálně celých šedesát let (1900-1960) – od prvních projevů až po závěrečné neúspěchy. Řada scén nebo replik zlidověla a stala se všeobecně známými. Například balkónová scéna z Romea a Julie (Romea hrál slavný Oscarito a Julii černošský herec vystupující pod pseudonymem Velký Otelo) či Oscarito imitující Elvise Presleyho nebo právě Norma Benguelová v roli Brigitte Bardotové ve filmu Muž ze Sputniku. Tento specificky brazilský žánr neměl obdoby v žádné jiné latinskoamerické zemi. Dosáhl nečekané popularity a bez problémů vydělával producentům peníze. Návštěvníci letošní Letní filmové školy budou mít unikátní možnost porovnat artistní ceněnou tvorbu s těmito žánrovými filmy, jejichž prioritní ambicí bylo pobavit a vydělat. Uvedeny budou ještě dvě přímé parodie na hollywoodské velkoprodukce: Zabít nebo utéct a Ani Samson ani Dalila. O oblibě tohoto typu zábavy svědčí i pozdější parodie Spielbergových Čelistí. Popisovaný fenomén je v Brazílii chápan většinou tak, že jde o záměrnou přeměnu čistého žánru v jeho vulgárnější variantu. K úspěchu těchto snímků přispívalo, že šlo o výsměch americkým produkcím, a symbolizovaly tak mocného agresora, jenž v té době ovládal téměř celý kontinent. Jedním z největších a nejslavnějších producentů byla společnost Atlândida (její současný ředitel by měl být hostem LFŠ). Zastavme se u herce Oscarita (1906-1970), nejslavnějšího a nejpopulárnějšího brazilského komika všech dob. Začínal u cirkusu. Bob Hope mu nabídl práci v Hollywoodu, kterou odmítl, protože mu připadala příliš nejistá. Je znám hlavně z nerozlučné dvojice Otelo – Grande Otelo. Černošský komik „Velký Otelo“ okouzlil svým humorem i Orsona Wellse, který ho chtěl proslavit ve filmu It´s all true (kdyby ho v roce 1942 dokončil). Oba je budou moci diváci letošní LFŠ ocenit ve westernové parodii Zabít nebo utéct (1954), kde excelují po brazilsku.