Třiadvacetiletý Luigi Fantinelli z Itálie studuje univerzitu v Boloni a hlásí se na studijní pobyt ve Španělsku v rámci programu Socrates Erasmus. Z více než dvou milionů studujících, kteří se účastní těchto stáží, je vůbec první a zatím jediný s Downovým syndromem. Itálie zrušila v roce 1977 speciální školy pro děti s tímto postižením a restrukturalizovala školský systém tak, aby umožnil zdravým i handicapovaným studovat společně.

Režisérka Susana Pilgrim ukazuje příběh cílevědomého Luigiho, jehož jediným snem je získat vysokoškolské vzdělání. V Boloni se nejenom připravuje na budoucí pedagogickou dráhu, stále více se také osamostatňuje. Bydlí v pronajatém bytě se svými spolužáky a dělí se s nimi o práci. Najde si přítelkyni a později odjíždí do španělské Murcie, kde ho čeká studium ve španělštině a práce v organizaci pro handicapované. Ve filmu nechybí ani reflexe toho, jak těžké je prosadit se ve světě zdravých lidí, kteří nejsou zvyklí, že složení společnosti je mnohem rozmanitější. Luigi i jeho přátelé tak musí nastoupit cestu, na níž je důležitá vzájemná podpora.