V začátcích slovenské kinematografie vypomáhali na režisérských postech čeští tvůrci - v případě Čertovy steny to byl Václav Wassermann. Vznikla nenáročná komedie o tom, jak se v rámci zimních radovánek pokoušejí jedno děvče získat hned dva nápadníci. Konvenčně vyprávěný příběh se opírá o předvídatelné zápletky, vypomáhá si podmanivými záběry zasněžených hor a navíc přidává motiv znárodnění, kterým přitakavá čerstvě nastoleným politickým změnám. Jenže ani to nepomohlo a tehdejší kritika film odsoudila jako pokleslou zábavu předválečného ražení.