Caracremada (Spálená tvář) je přezdívka, kterou používalo četnictvo pro Ramóna Vilu Capdevilu - posledního katalánského partyzána, neúnavně bojujícího proti Frankovu režimu i po odchodu odbojářů do Francie v roce 1951. Revoluční odborové hnutí „Španělská národní konfederace práce“ zamýšlelo vyhodit do povětří hlavní katalánskou elektrárnu a tím uspíšit pád nenáviděného Franca. Úkolu se ujal právě Caracremada s malou skupinou svých příznivců.