Toto hudební drama natočil v českých lokalitách italský herec, scénárista a režisér Ricky Tognazzi, jež si v tomto svém filmovém počinu přidělil i menší roli - zahrál si barona Blaua, otce nadaného houslisty. Hlavní roli vytvořil skotský herec Hans Matheson, jež se kvůli své roli naučil hrát na housle. Film byl velmi úspěšný, posbíral na přelomu let 2000 a 2001 celkem 9 cen ( za všechny např. Jury Award a Audience Award) v kategorii "nejlepší celovečerní film" a dále za střih, hudbu a výrobní design. Získal rovněž 8 nominací. Premiérově byl film uveden 11.2.2000 v Itálii.

Když se podivně vyřezávané housle objeví na aukci v Londýně, jedna uchazečka je odhodlána uspět a najít člověka, který může vyřešit záhadu o tragické lásce a dvou chlapcích, kteří byli snad bratři, které spojovala touha k hudbě. Jak se nakonec vyvíjel příběh, který začal v Budapešti za 1.světové války až k přednacistické Vídni...

Costanza (Nia Roberts) pije pivo v pražské hospodě o jedné letní noci roku 1968, zatímco do hospody vstoupí neznámý houslista (Gabriel Byrne) a začne pro Costanzu hrát skladbu "Canone Inverso". To ale není případ, že právě tato hudba a právě tyto housle mají pozadí příběhu, který by se Costanzy mohl nějak dotýkat. To je milostný příběh mezi Jeno Vargou a hudbou, mezi Jenem a krásnou Sophií (zde je ztvárnili Hans Matheson a Mélanie Thierry ). To je také silný příběh přátelství mezi Jenem a Davidem (Lee Williams) na pozadí 2.světové války a "Pražského jara" o 25 let později... Hudba a láska tvoří dohromady nejsilnější spojení, jež může odolávat času.