Slečna učitelka učí na jednotřídce spolu s panem řídícím a s panem kaplanem. Malý Tomáš sice ještě nechodí do školy, ale každý den ji doprovází pěšinkou v lukách až ke škole. Zvlášť se mu líbí její červené střevíčky, jaké ještě v životě neviděl. Za mladou učitelkou chodí, a nejen pěšinou v lukách, také financ. Je to dospělý Tomáškův přítel a "sok" v lásce. Jako každé dítě má Tomáš několik věrných kamarádů. Psa, možná i kozu, ale hlavně stejně starého Dolfíka, se kterým poznává svět. Ten klukovský nebyl ještě moc velký, vlastně byl docela malý, kousek před vraty a za vraty jejich domu. Výminek ve dvoře jejich domu patří manželům Schönovým; jsou to Němci. Soužití Tomášových rodičů s nimi není zcela bez problémů, i když zpočátku jde o malé sousedské neshody, kvůli psovi, slepicím nebo uschlé hrušce Ve chvíli, kdy se v Německu začne hrát o osud Československa, začíná také v dosud bezvýznamném a spíše bojácném sousedovi růst pocit důležitosti. Proměňuje se v nacistu stejně rychle, jako roste Hitlerova moc. Hitlerovy projevy, německé šlágry i přenosy ze setkání zfanatizovaných davů, ozývající se stále hlasitěji z rádia v Schönově okně, přehlušují všechno české. Nacismus lidem nahání strach. 1. září 1939 jdou Tomášek s Dolfíkem konečně do školy. Na budově školy vlaje kromě české vlajky také ta s hákovým křížem a Hitlerova fotografie se objevuje i ve třídě. Oba natěšení prvňáčci jsou však k smrti vyděšeni školním rozhlasem, z něhož řve vůdce Velkoněmecké říše, který tak promlouvá k německé mládeži. Kluci ničemu nerozumí, rozpláčou se a utíkají domů. Bojí se Hitlera. Tatínek se za ten strach na Tomáška zlobí, ale hlavně maminka cítí, jak nebezpečné chvíle teď mohou nastat. Tatínek je sice v okolí známý jako dobrý muzikant, ale také jako vzpurný rebel. Tomášek jej rád pozoruje jak hraje za vesnicí ve stodole na zakázaných tancovačkách, jak si cosi tajemného šeptají s financem a také to, jak s maminkou v noci schovávají do žumpy tatínkův revolver. Slyší, co si povídají o Schönových, ve svém věku ovšem netuší, jaká změna se stala s jejich sousedem.

Když jedné noci vybuchne nedaleko Veselíčka viadukt i s vojenským vlakem, přichází Schönova chvíle. Do vesničky přijíždějí esesáci a zatýkají. Hledají finance a také tatínka Brezničku. Schön v černé uniformě s hákovým křížem na rukávu jim jde vstříc. Tomášek přibíhá domů, na dvorku stojí maminka s Baruškou v náručí a v šíleném strachu k sobě tiskne Tomáškova mladšího bratra. "Zatím tatínka nenašli", šeptá vyděšenému Tomáškovi. Esesáci odjíždějí a když tatínek ve svém úkrytu slyší, co si teď Schön dovoluje k jeho synovi, vyběhne, sebere sousedovi služební pistoli a ve vzteku na něj převrátí dřevěnou záchodovou budku. Pak utíká do lesů. Maminka v tomto okamžiku dobře ví, co se může stát. Posílá syna pro starostu Kvapku. Je to naposledy, kdy Tomášek vidí svoji maminku. Tomáš i jeho kamarád Dolfík dovedou přesně vycítit dobro a zlo, a bojují proti němu prostředky svého dětského světa - škodolibostí, dětskou vzpourou při odvozu sběru. Dramatické okolnosti, jako nacistická okupace či odvlečení rodičů do koncentračního tábora, z nich postupně dělá "dospěláky". Tomášek přebírá roli ochránce nejen nad oblíbenou slečnou učitelkou, ale paradoxně i nad tatínkem.