Objev roku na festivalu ve francouzském Cannes, tak byl označován Bůh a ďábel v zemi slunce. Glauber Rocha natočil tento svůj druhý celovečerní film ve čtyřiadvaceti letech a jeho styl definoval jako hledání lidového filmu. Samotný děj je velmi komplikovaný, protože každá z postav se stává hrdinou tragédie a nositelem jedné všeobecně platné pravdy. Pro pochopení je třeba nastínit historické pozadí, z něhož Rocha vycházel.

Severovýchod Brazílie byl zmítán v letech 1890-1940 anarchisticko-mystickými povstáními. Blízko místa zvaného Bahia v kraji Canudos, kde byl film natáčen, založil samozvaný prorok Rádce tzv. Boží město, což byla vlastně samostatná republika. Boží město se ubránilo pěti útokům federální armády, ale ta nakonec vyhrála a zmasakrovala všech 50 000 obyvatel do posledního dítěte a poslední ženy. Rocha si vybral jednu epizodu, jež mu posloužila k vytvoření podobenství o dějinách celé Brazílie. Honák krav Manuel, jemuž statkář za špatné hlídání zabavil dva kusy dobytka, podlehne našeptávání místního proroka, aby ho následoval na cestě ke spáse. Zatímco světec utěšuje zbídačelý lid proroctvím o zázraku, statkáři najímají Antonia das Mortes, pronásledovatele cangaceirů, aby černého boha-proroka zabil.