Rodina je režisérův stěžejní manévrovací prostor, jak napovídají názvy všech jeho posledních filmů. Ztracená náruč, prázdné hnízdo i rodinné právo rezonují jako témata také ve filmu Bratr a sestra, byť právě dvojice protagonistů si žádnou rodinu nedokázala vytvořit. Susana i Marcos zůstali svobodní, první z egoismu, druhý naopak z altruismu. Prolhaná, afektovaná, extravagantní intrikářka Susana, pracující pro realitní kancelář, převelela starost o matku na svého bratra Marcose, kterému se snaží zabránit v jakémkoli úspěchu, protože v jedné rodině není prostor pro dva vítěze. Po smrti matky prodá Susana její byt. Tím ale připraví o domov svého čtyřiašedesátiletého bratra, který péči o matku obětoval svůj život. Plachý, uzavřený Marcos, obránce rodinných hodnot, se kdysi rozhodl vzdát svých cest i divadelního talentu, aby mohl žít s matkou ve stínu jejích sukní, připomínaje Oidipa. Jeho potřeba žít se objeví až v okamžiku, kdy ho Susana přinutí přesídlit z Buenos Aires do Uruguaye.