Odpoledne 9. listopadu 1989 východoněmecký politik Günter Schabowski přečetl prohlášení, které ve prospěch občanů komunistického státu zásadně měnilo podmínky pro cestování do zahraničí, a to včetně zemí Západu. Během nadcházejících hodin se na hraničních přechodech u Berlínské zdi začaly shromažďovat stovky lidí, kteří se domáhali možnosti volně překročit hranici a podívat se do doposud zapovězené enklávy Západu. První přechod, který upustil od kontroly dokladů a nechal východoněmecké obyvatele volně proudit do západního Berlína, se nacházel v Bornholmské ulici před Böseho mostem.

Německý televizní film Bornholmská ulice sice své postavy obdařil fiktivními jmény, ale velmi věrně se drží událostí na titulním hraničním přechodu během noci, kdy padala Berlínská zeď. Ústřední hrdina, nadporučík Harald Schäfer, se zakládá na reálném veliteli tamní posádky Haraldu Jägerovi, který vešel do dějin díky tomu, že neuposlechl váhavé a nejasné rozkazy z velení a půl hodinu před půlnocí dal povel k otevření hranice.
Filmová rekonstrukce se soustředí na vykreslení tragikomické situace uvnitř sboru pohraničníků, kteří coby obyčejní přízemní lidé jsou vrženi doprostřed velké dějinné události a musí čelit nelehké situaci, kde se lidská morálka střetává s rozkazy i politickým přesvědčením.