Robertovi je 23 a ve vězení je od svých patnácti. Svůj čas teď tráví i účastí v rehabilitačním programu Duet, v rámci kterého asistuje dětem s mentálním hendikepem. Ze začátku nervózní a nestálý Robert si postupně zvyká na každodenní režim denního centra a vytváří si osobitý přístup k dětem.

Během rozhovorů s Robertem režisér střídá jeho dva světy: tichou a chladnou vězeňskou celu s hlučným a živým světem denního centra. Na filmovém festivalu v Krakově získal film v roce 2004 cenu Dona Quijota.