Záběry z filmů, zpráv či natočené na amatérskou videokamerou, podbarvené sugestivní hudební stopou vytvořenou Jonnym Greenwoodem kytaristou ze skupiny Radiohead, představují desítky minipříběhů vkomponovaných do modelů obrazové metafory nejen o základních věcech života.
Okamžiky reflektované kolektivní lidskosti od momentu zrodu přes iniciační zlomy k zásadním zkušenostem ať výsostně intimním, či obecně společenským až po dospělost.

Pozvolné stárnutí a smrt, po které však následuje nové zrození. Oslava jazyk jako nástroje komunikace, umění či kolektivního boje za spravedlnost. Bodysong jako naléhavé sekání jedinečného a univerzálního uzavírá vyjádření naděje, že životodárný cyklus nedojde nikdy přerušení.