Vesničtí starší odsoudili třináctiletou Pákistánku Kainat podle kmenového práva k smrti. Byla totiž znásilněna skupinou sousedů na cestě ze školy. Kainat má však štěstí v neštěstí: plně se za ni postaví rodiče a odmítnou ji zabít. Pro dceru požadují spravedlnost a rozhodnou se vést soudní spor i přes nevýhodnou pozici, vyplývající z jejich chudoby a odporu proti tradici. Vlivná rodina těch, které Kainat ze znásilnění obviňuje, se obává společenských důsledků soudního řízení a podporuje tradiční řešení: zbavení poskvrněné oběti cti, práva na spravedlnost a nakonec i práva na život. Snímek sleduje z obou stran nerovnou právní řež mezi neziskovou organizací, která se ujímá obětí znásilnění, a předním pákistánským advokátem, který využívá všech možností předpojatého právního systému. Dlouholetý boj za spravedlnost zpomalují špatně fungující státní instituce. Kainat se přesto stává symbolem ženské emancipace a vzorem pro ženy v podobné situaci.