Proslulý snímek Bahrama Bayzaiho Bashu, malý cizinec zpracovávající téma integrace menšin bývá často považován za nejlepší íránský film vůbec. Osiřelý chlapec Bashu se na korbě náklaďáku dostane z válkou zmítaného jihu do severnější části Íránu, kde vzbudí odlišným vzhledem a jazykem značnou pozornost místních vesničanů. Poválečné trauma a chlapcovy vidiny jsou v přímém kontrastu s mírumilovným krajem, snímaným pohyblivou kamerou. Rytmický zvukový doprovod, ať už se jedná o Bashuovu rituální hru, imitaci ptáků či halekání při odhánění divočáka, posiluje intenzivní vztah mezi lidmi a přírodou.