Příliš mnoho vášně, talentu a lásky na jeden lidský život. Gérard Depardieu v roli jednoho z nejvýznamnějších francouzských spisovatelů všech dob.

„S Honoré de Balzacem (1799–1850), autorem téměř sta navzájem spjatých románových a povídkových příběhů Lidské komedie, přistupujeme k vrcholnému zjevu západoevropského realismu 19. století." – tak začínají dějiny francouzské literatury své pojednání o Honoré de Balzacovi.

Dvoudílný francouzský koprodukční film zachycuje Balzaca v jeho největším tvůrčím rozmachu, kdy píše Lidskou komedii. Prožívá vášnivý a přitom láskyplný vztah s paní de Berny (Virna Lisiová), o více než dvacet let starší šlechtičnou, která dokázala rozpoznat a ocenit Balzacův talent. Pravděpodobně to byla ona, kdo stál za Balzacovým rozhodnutím zakoupit vlastní tiskárnu a vydávat sám své knihy. To byl začátek Balzacových dluhů, ze kterých se nevzpamatoval až do své smrti. Balzac byl náruživým milovníkem života stejně jako náruživým literátem. Dokázal psát celé noci, pít litry kávy, toužit po ženách, stejně jako po aristokratických salónech. Jen za rok 1830 napsal sedm povídkových či kratších románových prací. Další jeho vrcholná díla přicházela jakoby ve chvatu, jedno za druhým. Většinu románů napsal Balzac najednou, nechtěl psát romány odděleně, ale podat celistvý obraz soudobé společnosti v románovém cyklu. Řada jeho děl byla vydávána nejprve ve formě román-fejeton na pokračování v časopisech. Když jeho velkolepý plán na grandiózní literární dílo dozrál, napsal v roce 1842 slavnou Předmluvu k Lidské komedii.

Muže, který byl zároveň obdivován a zatracován, giganta francouzské literatury ztělesnil Gérard Depardieu. Jeho matku, ženu, u které Balzac marně hledal mateřské city, si s noblesou zahrála Jeanne Moreauová. Druhou ženu, která nejvíce zasáhla do Balzakova života, byla polská šlechtična paní Hanska, pod jejímž závojem poznáme krásnou Fanny Ardantovou.

Stojí za to dodat, že dvoudílný film režisérky Josée Dayanové, byl natáčen v českých reáliích, které divák okamžitě rozpozná.