Musela se dívat, jak její matka umírá na tehdy nediagnostikovatelnou svalovou dystrofii. I tělo dvaasedmdesátileté Janette ochabuje, nemoc rychle postupuje. Rozhodla se, že na rozdíl od matky ze světa odejde důstojně. Ovšem Velká Británie jí legální možnost „dobré smrti“ nenabízí. Pro eutanazii si musí dojet do Švýcarska. S vnitřním klidem organizuje svůj odchod, zatímco Janettini blízcí prožívají emocionální bouři – především její syn, který rovněž trpí dystrofií. Vztahové drama se stupňuje s blížící se smrtí. Režisér Tomáš Krupa využil k vyprávění stylizované prvky hraného filmu, které pocit autenticity ještě umocňují.