Možná jeden z nejméně ceněných filmů Pedra Almodóvara je ironickým pohledem na institucializované manželství a jeho budoucnost. Zároveň je i obrazem stavu společnosti v roce, kdy režisér sklízel mezinárodní úspěchy s předchozím filmem Ženy na pokraji nervového zhroucení (1988). Ricki (Antonio Banderas) je mentálně nemocný. Rozhodne se unést slavnou herečku Marinu (Victoria Abril), což se mu podaří a poté jsme svědky postupné proměny jejich stavu v jakýsi happy end naruby…

Almodóvar vytvořil především technicky dokonalý film natáčený v přesně chronologickému sledu, i když dle jeho vlastních slov mělo jít o příběh ve stylu románů Hammetta a Highsmithe. Film vznikal za poněkud hektických podmínek v době, kdy autor doprovázel po světě své předchozí dílo, jež ho definitivně vymrštilo do světa nejvyššího showbyznysu. Koneckonců filmem Spoutej mě počínaje lze pozorovat naprosto zřetelný odklon od předchozí hravosti, originality a provokativnosti. Další díla se budou více ohlížet na diváka a na to, co se od značky Almodóvar očekává. Spoutej mě jednoznačně postrádá svěžest předchozích filmů a víc upadá do pompéznosti, jistě i kvůli hudbě Ennia Morriconeho. Jen věrný Agustín Almodóvar se nemění a zde si zahrál lékárníka.