Režisérův otec, respektovaný neurochirurg, vstřikoval za války pacientům do mozku kontrastní látku, která později u řady z nich způsobila rakovinu. Po čtyřiceti letech byl obviněn, že o škodlivosti látky věděl. Soud ho osvobodil, ale výčitky svědomí zůstaly. Ve filmu Holá pravda líčí režisér otcův životní příběh plný sebeobětování ale ambicí, které se obracejí proti němu. Je to pomník otci a jeden z nejjímavějších evropských filmů posledních let.