Zapadlou vesnicí Irénée-les-Neiges kdesi v Québeku otřese smrt jednadvacetiletého Simona. Příjezd psycholožky však pragmatická starostka odmítá – s tragédií se podle ní uzavřená komunita, skládající se ze skromného počtu 215 obyvatel, dokáže vyrovnat sama. Opak je ale pravdou: mrazivé dny se táhnou do nekonečna, staré pořádky jsou neudržitelné a z mlhy se pozvolna vynořují tajemné postavy. Avšak to, co se zdá být divné a nepochopitelné, má někdy mnohem povědomější základ, než bychom si přáli. Melancholický i vtipný, poetický i politický snímek québeckého režiséra Denise Côtého využívá tradiční ikonografii duchařských filmů k metaforickému vyprávění o našem strachu z „jiného“.