Hlavní postava dvoudílného italského filmu Anna se má: je už sice v kategorii starších dam, ale vypadá skvěle, daří se jí skvěle, má skvělý byt a úžasnou velkou rodinu. Ovšem aby z toho mohl být zajímavý filmový příběh, musí se to všechno trochu zašmodrchat. Začněme u Anniných dospělých dětí: Anna je totiž stále bere jako děti - a ony na ni naopak často jako děti hrnou své problémy. Třeba nejstarší dcera Giulia s úspěšnou kariérou ve velkém nakladatelství: když se hádky s manželem dostanou za únosnou mez, popadne dospívající dceru Alessiu a odstěhují se k babičce. Nejmladší Livia u matky ještě bydlí, a docela ji trápí, že není s to se osamostatnit - navíc ještě nemá ukončenou školu - architekturu a nedaří se jí najít zaměstnání. Annin syn Marco už v zaměstnání úspěšný je, a velice, navíc se svou krásnou a milou ženou čekají první dítě - avšak jeho pragmatický přístup k životu se občas střetává s Anniným. Jak se zdá, nejlépe vychází babička Anna s vnučkou Alessiou. A pak jednoho dne zdědí Anna dům na venkově.