Pracují v jednom podniku, Zuzana je čerstvá absolventka střední školy, Jindřich jen o něco málo starší kolega. Jejich láska má ale jeden háček, on už je zadaný. Lze v takové situaci přiznat právo na svobodné rozhodnutí, nebo je nutné v zájmu společenských konvencí uchýlit se do inkognita? Je nestálost dědictvím, které si člověk přináší už z rodiny, v níž prožíval dětství? Stejné otazníky stojí před našimi hrdiny, ale i před Zuzaninými rodiči, kteří samozřejmě myslí na dobro své dcery. Každá strana má svá pro i proti, ale, lze vždy rozhodnout rozumem otázku citu?