Režisér spolu s hercem, skutečným synovcem Jaime Guzmána, inscenují pro film útržky divadelní hry, kterou společně vytvořili před dvěma lety. Skutečnost se tak prolíná s divadelní inscenací a filmem, aby vytvořily nový komplexní celek. Bolestná historie, která dodnes ovlivňuje chilskou společnost, je reflektována dokumentárním stylem, což kontrastuje s emocionálně vypjatými pasážemi z divadelní hry. Největší prostor ve filmu získává samotný vznik a tvorba divadelní inscenace. Historická fakta a obecnější témata zůstávají neinformovanému divákovi poněkud uzavřena.