To, co se může tvářit jako banální vztahové drama, získává v rukou neortodoxního scenáristy a režiséra Todda Solondze zcela jiný rozměr. Ač hrdinky jeho filmu řeší problémy, jaké by mohly snímek směrovat k naprosté melodramatičnosti, režisér dokazuje, že maximální přímočarost v dialozích ještě nemusí znamenat, že všechno pochopíme. Přestože v jeho podání jsou mezilidské vztahy omezeny zejména na konverzace o nich, je jejich pochopení o to komplikovanější, čím více se dozvídáme. Konverzační situace jsou pojaty ve vší formálnosti, díky tomu se odhaluje pokrytectví, neupřímnosti i bizarnost v nich obsažené, a film tak přináší leccos, co bychom od komedie o vztazích nečekali. Režisér své postavy staví do zlomových situací, ale nejen tím se snaží dopátrat toho, co vlastně hrdinům přes jejich naprostou upřímnost chybí. Život za časů války je úhledně komponovaný film, který se snaží udělat v životech svých protagonistů pořádek.