Poslouchat Vladimíra Mišíka bylo vyjádřením postoje proti komunistům. Ačkoliv nezpíval protestsongy a nebyl ani underground, lidi z něj udělali symbol protibolševického postoje. Je to film o hledání, slov, věcí, lidí a vzpomínek s prvky hraného filmu a archivů, s nádhernými písněmi Vladimíra Mišíka. Odehrává se převážně na planetce Mišík, která má v průměru pět kilometrů a nachází se na samém okraji sluneční soustavy. Film bude naléhavý, tak jak Mišík zpívá. Napínavý, jak budeme hledat, vtipný jak to u muzikantů bývá a poetický, jak se bude hrát.


Režisérka Jitka Němcová představuje ve svém celovečerním dokumentu životní příběh Vladimíra Mišíka, vynikajícího muzikanta, člověka, který si vždycky stál za svým a nenechal se zkorumpovat ani mocí a metály, ani komercí.

Vladimír Mišík patří k zásadním osobnostem české populární hudby. Svou tvorbou ovlivnil celou generaci umělců z hudebního, výtvarného i literárního světa. Je spoluzakladatelem (s kytaristou Radimem Hladíkem) kapely Blue Effect a přes čtyřicet let hraje s kapelou Etc. Filmový příběh Vladimíra Mišíka je složen z mozaiky jeho vzpomínání, písní, dobových i osobních archivů, z rozhovorů s kolegy, blízkými přáteli a rodinou. Střídání fiktivního prostoru na „Mišíkově planetce“ s realitou na planetě Zemi vnáší do filmu rytmus, vtip, hravost a vřelou lidskost.

Součástí Vladimírova osudu je i téma nepoznaného otce, amerického vojáka, po němž zbyly jen matčiny vzpomínky a dvě fotografie. Snaha dozvědět se o něm něco bližšího dlouho nevedla k žádným výsledkům, ale Vladimírův syn Adam za pomoci českých i amerických historiků pátrání po rodinných kořenech nevzdal…

Jitka Němcová představuje svůj film slovy: „Mišíkovo téma je o hledání, lidí, věcí, hudby, poezie a v neposlední řadě amerického otce, hledání událostí, které prošly jeho životem, jestli se naplnil osud člověka, který je obdařen talentem a nadáním a jestli svůj talent nerozmělnil ani nepromrhal. Chceme zjistit, proč ho nikdy muzikanti neopustili, i když zůstal sám, vždy se mu podařilo postavit novou a lepší kapelu, proč ho spoluhráči nosili na jeviště, když byl dva roky na vozíku, jaké to je kouzlo a charisma, které má…“

Snímek Nechte zpívat Mišíka je v distribuci doplněn předfilmem, krátkým animovaným filmem Superbia maďarské režisérky Lucy Tóth. Tento snímek vznikl v maďarsko-česko-slovenské koprodukci a byl vybrán jako jediný animovaný film do mezinárodní soutěže Semaine de la Critique na 55. ročníku filmového festivalu v Cannes.