Komorně laděný snímek odhaluje válkou poznamenané Jeseníky, kam přichází začít nový život mladá vdova se dvěma syny. Starší z nich na svých toulkách poznává drsnou realitu vysídleného pohraničí a navazuje blízký vztah se sudetským Němcem....
Popis
Komorně laděný snímek odhaluje válkou poznamenané Jeseníky, kam přichází začít nový život mladá vdova se dvěma syny. Starší z nich na svých toulkách poznává drsnou realitu vysídleného pohraničí a navazuje blízký vztah se sudetským Němcem. Werwolfové však ještě neřekli své poslední slovo…
Scénáře i novely Vladimíra Körnera do značné míry určují jeho traumata z dětství: tragická smrt otce v posledních dnech války, následný odchod s matkou do otcova rodiště v pohraničí, odsun sudetských Němců i léta předčasného dospívání. Autobiografické vzpomínky z dětství Körner nejčitelněji vtělil do novely nazvané Zrození horského pramene (1979). Podle stejnojmenného scénáře natočil Karel Kachyňa snímek s názvem Cukrová bouda.
Hlavnímu hrdinovi Ondřeji Němcovi na konci války zastřelí téměř před očima otce, člena tajné odbojové organizace. Záhy po jeho pohřbu Ondřej odchází spolu s matkou i mladším bratrem Martinem do malé pohraniční vesnice v Jeseníkách, kde českoslovenští vojáci pacifikují poslední zbytky zfanatizovaných příslušníků německé armády, sudetští Němci trpně čekají na odsun a do opuštěných vesnic se hrnou chtiví čeští dobrodruzi z vnitrozemí.
Karel Kachyňa se v tomto filmu vrátil k - pro něj osvědčenému - modelu pohledu na svět očima dětského hrdiny, což mu umožnilo stylizovat příběh jako poetickou baladu, jejíž vyznění je v konečném výsledku mnohem umírněnější než v jeho tematicky podobném snímku Ať žije republika (1965). Četné, místy až křečovité snové sekvence s Ondrovým tatínkem celistvost Cukrové boudy poněkud narušují, a oslabují tak celkové vyznění filmu.
Paradoxně nejtragičtější postavou příběhu není malý Ondřej, ale jeho nově nalezený přítel, sudetský antifašista Freda Bartl ve fenomenálním podání Miroslava Macháčka. Toho fanatismus jeho soukmenovců připravil nejen o rodinu, ale zároveň ho odsunul na okraj společnosti. Pro sudetské Němce je tento navrátilec z koncentračního tábora zrádcem, pro Čechy pak zůstává jen dalším Němcem, kterému není radno věřit. Smrt jeho posledního syna Rudiho, který jako fanatický werwolf nemá jiné východisko než padnout v předem prohraném boji, ho definitivně zlomí a připraví o poslední zbytky vůle k životu.
Scénáře i novely Vladimíra Körnera do značné míry určují jeho traumata z dětství: tragická smrt otce v posledních dnech války, následný odchod s matkou do otcova rodiště v pohraničí, odsun sudetských Němců i léta předčasného dospívání. Autobiografické vzpomínky z dětství Körner nejčitelněji vtělil do novely nazvané Zrození horského pramene (1979). Podle stejnojmenného scénáře natočil Karel Kachyňa snímek s názvem Cukrová bouda.
Hlavnímu hrdinovi Ondřeji Němcovi na konci války zastřelí téměř před očima otce, člena tajné odbojové organizace. Záhy po jeho pohřbu Ondřej odchází spolu s matkou i mladším bratrem Martinem do malé pohraniční vesnice v Jeseníkách, kde českoslovenští vojáci pacifikují poslední zbytky zfanatizovaných příslušníků německé armády, sudetští Němci trpně čekají na odsun a do opuštěných vesnic se hrnou chtiví čeští dobrodruzi z vnitrozemí.
Karel Kachyňa se v tomto filmu vrátil k - pro něj osvědčenému - modelu pohledu na svět očima dětského hrdiny, což mu umožnilo stylizovat příběh jako poetickou baladu, jejíž vyznění je v konečném výsledku mnohem umírněnější než v jeho tematicky podobném snímku Ať žije republika (1965). Četné, místy až křečovité snové sekvence s Ondrovým tatínkem celistvost Cukrové boudy poněkud narušují, a oslabují tak celkové vyznění filmu.
Paradoxně nejtragičtější postavou příběhu není malý Ondřej, ale jeho nově nalezený přítel, sudetský antifašista Freda Bartl ve fenomenálním podání Miroslava Macháčka. Toho fanatismus jeho soukmenovců připravil nejen o rodinu, ale zároveň ho odsunul na okraj společnosti. Pro sudetské Němce je tento navrátilec z koncentračního tábora zrádcem, pro Čechy pak zůstává jen dalším Němcem, kterému není radno věřit. Smrt jeho posledního syna Rudiho, který jako fanatický werwolf nemá jiné východisko než padnout v předem prohraném boji, ho definitivně zlomí a připraví o poslední zbytky vůle k životu.