Koncem 19. století do honosného sídla bengálského regionálního správce přichází sochař, který má na přání správce vyrobit speciální sochu na nadcházející každoroční obřad. Správce má dvě ženy, přičemž každou noc chodí výhradně za tou mladší, ovšem pouze s cituprostou touhou počít potomka. Jeho první žena se cítí odstrčená a začne svou pozornost věnovat sochaři.

Ve skvostných obrazech a pomalým tempem se odvíjí příběh o dvou ženách a jejich sexualitě, o zaslepené mužské dominanci a o fyzické a citové izolaci osob obývajících správcovo sídlo. Na rozdíl od komerční bollywoodské produkce jsou zde v centru dění realisticky zobrazené ženy, jejichž postavy nespadají do žánrových škatulek.